Někdy se v průvodci prokliknete k textu. To bude vypadat přibližně jako tady.
Daruji vám zde svůj oblíbený příběh:
Stará čínská taoistická povídka vypráví:
V chudé vesnici žil rolník, který měl koně. Jednoho dne mu kůň utekl. Sousedé říkali, jak je to strašné, ale rolník odvětil: „Kdo ví.“
O několik měsíců později se kůň znenadání vrátil a přivedl s sebou druhého koně. Sousedé přišli rolníkovi blahopřát, ale starý muž odpověděl: „Kdo ví.“
Rolníkův syn rád jezdil na novém krásném koni. Jednoho dne z něj však spadl, zlomil si nohu a nemohl pomáhat v hospodářství. Sousedé přišli starého muže politovat, ale ten odpověděl: „Kdo ví.“
Zanedlouho přišli do vesnice verbíři a verbovali mladé muže do války. Rolníkův syn však stále nemohl dobře chodit, a tak ho nechali doma. Sousedé se divili rolníkovu štěstí. Ten však jen pokrčil rameny a pravil: „Kdo ví.“
V čem spočívá moudrost příběhu?
Kde hraničí pokojné přijímání věcí tak, jak k nám přijdou, s pasivitou?
Většinou najdete i nějakou otázku. Třeba:
Ještě váháte se zakoupením putování Genius Loci do Moravského Krasu s tématem strachu a jeho překonávání? A co by vám pomohlo se rozhodnout a vyrazit?
Napište mi na linda@lindahorcickova.cz!