Tři motivy proč jsem se přihlásila do metodického kurzu zážitkové pedagogiky

Jak se cítíte, když se přihlásíte do nějakého nového kurzu? Ať už je to večerní škola kreslení, jazykovka nebo taneční, jedná se o odvážný krok do neznáma. Já mám vždycky takový lehký pocit závratě v kombinaci s očekáváním. Jaké to asi bude?
Jaký bude lektor, sedneme si? A co spolužáci, nebudu si mezi nimi připadat divná? Co když budou všichni lepší než já? Co když nebudu stíhat?

Moje situace je klasiky „pomateřská“. Mám skoro dvouletou holčičku a máme se spolu moc dobře. Nicméně svět zážitkového vzdělávání kolem mě teď dva roky chodil okolo a potichu po špičkách. Aby mě náhodou nevyplašil dřív, než přijde ta správná chvíle.

Správná chvíle už přišla. Já chci na plno zpátky!

Potřebuju pro vás mít aktuální informace, aktuální kontakty, aktuální vhled do dění.

A tak jsem se přihlásila do Certifikovaného výcviku metody zážitkové pedagogiky Prázdninové školy Lipnice (PŠL). Čeká mě pět metodických víkendů od profíků (nejen) pro profíky.

Pikantnost – když jsem z našeho pražského bytu vyplňovala přihlášku, byla jsem vlastně trochu rozladěná, že se kurz koná v Brně. Proč ne v Praze? Takhle budu muset řešit hlídání Šárky v Brně, hledat ubytování, ach jo. Nicméně mezitím jsme se (zase) přestěhovali. Tentokrát do Bratislavy, kde teď můj manžel pracuje. Takže sláva, Brno je skvělé místo, je totiž mnohem blíž než Praha. Někdy si připadám fakt legrační. 😎

• Motiv první: setkání

Setkání s lektorkou Petrou Drahanskou, která je pro mě odjakživa napůl čarodějná modla zážitkové pedagogiky. Vlastně do teď tak úplně nevěřím v její reálnou existenci v tomto světě, musí pocházet z nějakého zážitkového mezisvětí. (Dobrá, po té, co jsem se v rámci průzkumu online světa zážitkového vzdělávání doklikala na její životní příběh, obrysy této bohyně zážitkovky se trochu zhmotnily😊.)

Setkání s ostatními lektory.

A v neposlední řadě setkání s dalšími účastníky. Těším se na skupinu lidí na stejné vlně. Kromě toho, že se ráda nechám inspirovat, bych také chtěla inspirovat já. Někde jsem četla, že je potřeba učit se od těch nejlepších. Česká republika se svou českou cestou zážitkového vzdělávání rozhodně patří ke světové špičce.

• Motiv druhý: přímá zkušenost

Druhou motivací je přímá zkušenost s metodickým kurzem velkého rozsahu a TOP kvality. V roce 2013 jsem se zúčastnila pro mě velmi přelomového autorského kurzu Ondry Rašky Peníze. Během něho jsem přišla na to, že zážitek je pro mě jedinou cennou komoditou. Ne nejcennější, ale jedinou. Dnes už vím, jak tato hluboká myšlenka souvisí s mým opravdovým životním posláním, ale o tom zase jindy.

• Motiv třetí: Naskočit zpět do rozjetého vlaku

Poslední motiv souvisí se sebe-důvěrou, respektive v tomto případě se sebe-nedůvěrou. Zážitkovým vzděláváním se zabývám už mnoho let na různých úrovních, teoreticky i prakticky. A na kurz jsem se přihlásila, protože se trochu bojím. Bojím se, že jsem z „toho vypadla“, že jsem poslední dva roky trávila především se svou dcerou Šárkou, zatímco svět zážitkového vzdělávání se hnal kolem nás dál svým obvyklým tempem.
Opakování je matka moudrosti.
Takže se těším, a trochu bojím.
Tak mi držte palce. 👍
Buďme v kontaktu. První víkend kurzu proběhne za 14 dní, těšte se na novinky.

A napište mi do komentářů, jak to máte vy, když jdete do nového kurzu. Jsem zvědavá na odpovědi.