JE V POŘÁDKU NEPOMÁHAT?
Je v pořádku pomáhat jen tak, jak dokážeš, aniž bys ohrozila sama sebe. Což může v určité životní fázi znamenat i NIJAK, a to i přes to, že se nemáš úplně zle.
Moc se to neví, ale jsem teď činná na ústředí Hnutí Brontosaurus. V úterý jsme měli poradu a dali dohromady koordinační tým pro pomoc v povodněmi postižených oblastech. Brontosaurus organizuje materiální sbírky v koordinaci s potřebami místních, poskytuje brontosauří objekty na ubytování poblíž postižených oblastí, a hlavně koordinuje dobrovolníky, páč jako dobrovolnická organizace jich máme spoustu k dispozici.
Po povodni v roce 2002 jsem s kamarádama trávila popovodňové dny v Praze v Troji, u lidí doma, ale i na veřejných prostranstvích, v knihovnách. Bylo mi 15 a máma mě nechtěla moc pustit. Kontaminované bahno a tak, znáte to.
Dodnes mi v hlavě a srdci rezonuje věta, kterou jsem mamku udolala: „Mami a kdo¨to udělá, když ne my?“
Výdělečně činní lidé se vraceli do práce a dobrovolníků na pomoc a úklid ubývalo – ale my, patnáctiletí lidi, kteří jsme „neměli nic jiného na práci“, jsme stále pomáhat mohli.
Než jsem si to stihla trochu promyslet, měla jsem pocit, že to letos bude stejné. Připadalo mi naprosto jednoznačné, že se okamžitě seberu a pojedu do Jeseníku. Nebo kamkoliv. A pak mě ještě strhla ta brontosauří vlna pomoci v rámci mých kolegů a kordinačníh týmu.
A pak se kromě emocí zapnul i rozum.
Mám doma dítě, které ještě nezvládne být samo doma. Chodí do školy. Určitě ji nechci brát s sebou do zatopených oblastí.
Náš byt je v současné chvíli uprostřed stěhování. Můj muž pracuje a stěhuje. Bydlíme v banánovkách a snažíme se celej náš život rozdistribuovat na několik míst – za plného provozu. Na přestěhování už nemáme moc času, a to, že jsou záplavy, nám nájem opravdu neprodlouží.
A dál: Mám povinnosti v rámci svých prací.
Nechci odříkávat klientky, které koučuju. Nechci odříkávat klientky na lezení. Jednak já potřebuju ty zakázky, a jednak – svět v nepostižených oblastech se přece nemůže zastavit! I když to vedle neštěstí lidí, kteří přišli o všechno, vypadá neuvěřitelně a nespravedlivě, svět se točí dál.
A pak práce v rámci Brontosaura – já vím, že v zatopených oblastech je potřeba pomoct teď, a je potřeba pomoct hodně. Ale já za tři týdny organizuju vzdělávací víkend pro vedoucí brontosauřích dětských oddílů. A když na tom teď nebudu pracovat, tak to pak prostě nebude.
Mozek racionalizuje a jede dál:
Nemám na to psychicky. Jsem utahaná, potřebuju se vyspat, být u sebe, hodit se do pohody. Možná jsem měkkouš, ale fakt se necítím na to jet tam a být tam a vidět a slyšet a cítit s těmi lidmi mezi troskami jejich životů. Nechci. Nemám na to. Tentokrát ne.
Poslala jsem nějaké peníze na sbírku Člověka v tísni. To je to, co je momentálně v mých možnostech.
Chtěla jsem aspoň na sobotu jet pomáhat do Bravantic, kam jezdí Brontosauři opravovat zámek a v létě jsem se tam byla podívat na táboře, ale myslím, že ani to neudělám. Potřebuju se vyspat. Není mi dobře, žongluju s hodně věcma najednou a vyčerpává mě naše stehování. Nejen časově, ale hlavně energeticky. Těžko jet házet lopatou k cizím lidem a muže tady nechat rozkládat a stěhovat skříně.
Píšu tenhle článek, abych si to sama sobě přeříkala.
A možná tím pomůžu – tobě, které v tom všem možná taky není dobře. Nejradši by ses viděla s lopatou v bahně, protože víš, moc dobře víš, jak moc je to potřeba. Ale zrovna to prostě nedáváš. Je to v pořádku.
Je to lepší, než nahnat sama sebe někam, kde pak budou zachraňovat ještě tebe. Nejen při povodních.
Jak to máš ty? Napiš!
Pro podporu, usnadnění cesty sama k sobě, ke spokojenějšímu a naplněnějšímu životu, k tomu, že znáš svoje hranice a umíš si je podržet, a to jak před druhými, tak zejména sama před sebou, se přidej do skupiny Blíž k sobě: putování krajinou vnitřní i vnější.
Hluboce si vážím všech, kteří se do pomoci oblastem postižených povodní zapojují, ať už finančně, materiálně nebo osobně. Dělejme každý to, na co máme, s respektem a pokorou.
Hnutí Brontosaurus spolu s @MUNI POMÁHÁ vyhlašuje materiální sbírku na pomoc při povodních na Jesenicku. Aktuálně teď, 19.9. poledne.
Víkendovka v Bravanticích od zítřka 20.9. do neděle 22.9., je možno přijet i na den (já stále zvažuju, že se tam na sobotu otočím).
Konto u Člověka v tísni, kam je možno poslat peníze (a já věřím, že tudy doputují tam, kam mají).
