Jak pracujete se svými zážitky?

Byla jsem běhat. Zase. A napadla mě nová věc. Zase.

Přemýšlela jsem o tom, jak mi moje minulé zážitky pomáhají, když je mi mizerně. Když něco nefunguje. Když si přeju být někde jinde, nebo někým jiným.

Zážitek jako kotva.

Jak takové situace zvládáte vy? Pomáhá vám vědomí toho, co jste už zažili? Co máte za sebou? Věřím, že by mohlo!

Neříkám, abyste se začali hrabat v minulosti. Pitvat svoje nebo něčí jiné chyby a vymýšlet, co by, kdyby. To nikdy nikomu nepomohlo a nepomůže.

Myslím to jinak. Vyberte si z minulosti to pozitivní! Když je vám mizerně a máte pocit, že je všechno na houby, zkuste se ponořit do vzpomínek, ale vědomě.

Zkuste najít odpovědi na některé z následujících otázek:

  • Co už jste v životě úspěšně zvládli?

Vystudovali jste úspěšně školu? Povedlo se vám něco v práci? Máte skvělou rodinu? Pomohli jste kamarádce? Napsali jste skvělý článek? Prožili jste krásné cesty? Už nevím, můžete vymyslet tisíc a jednu jiných věcí… jde o to vybavit si, za co si sami sebe vážíte. A nemusí toho být milion. A nebo může. 👍

  • Kdy jste cítili opravdu pozitivní emoce?

Většinou to souvisí s nějakým úspěchem, ale nemusí. Záleží, co je pro vás důležité. Kdy jste měli fakt velkou radost? Kdy jste se cítili fakt svobodní? Pamatujete si na pocit hluboké sounáležitosti s někým? — A nemusíte v tom hledat nic speciálně světoborného. Já třeba s ohromným potěšením vzpomínám na šermířské tréninky naší šermířské skupiny a následné… ehm, večírky, v době, kdy jsem studovala vysokou. Ten hluboký pocit, že někam patřím, že si s kamarádem dokončujeme vzájemně věty a že víme, co ten druhý chce říct, ještě než to řekne, mě dobíjí dodnes. Mimochodem týpek, kterého teď u psaní těchto řádků mám před očima, mi byl za svědka😎.

Jak to, že mi pozitivní vzpomínky tak pomáhají? Protože jim to dovolím. Nepláču proto, že to tak zrovna nemám. Raduju se proto, že alespoň na vlastní kůži VÍM, že je to možné zažívat. A těším se, až to zase přijde. Protože ono to přijde.

  • Co vám už v minulosti pomohlo cítit se lépe?

Když vám je mizerně, asi to není poprvé v životě, kdy vám tak je, že? Možná, že je to teď horší než nejhorší. Možná, že vás tentokrát setnulo něco fakt zlého, co vás potkalo poprvé. Ale ten pocit… beznaděje? Smutku? je možná intenzivnější, ale nepotkal vás poprvé, že?

Tady už se trochu dotýkáme zkušenostního učení. Neboli učení zážitkem. Vytvořte si strategie, které vám budou fungovat opakovaně. Nejspíš vám nebude jedna strategie fungovat na všechno, ale postupným sběrem zážitků a zkušeností si takových strategií vytvořte více. Klidně na každou situaci jednu. A pak, až budete v podobné mizérii, sáhnete jen do své „kartotéky“ věcí, které vám už někdy udělaly lépe, a zkoušíte je znovu. Něco nakonec zabere, určitě. Nicnedělání a tišetrpění nikdy nikomu nepomohlo a nepomůže.

Já jsem třeba dneska byla trochu v mizérii, protože už je dost dlouhou dobu dost hnusně, s dcerou Šárkou jsem většinu času zavřená doma, protože je ještě ke všemu trochu nemocná. Manžel furt v práci, a na nový článek na blog mě nic nenapadalo… Všechno mi přišlo blbý. A tak jsem si sehnala hlídání a šla jsem běhat. Někdy se mi fakt nechce. Ale vždycky to pomůže 👌. Je to jedna z mých strategií. Protože už jsem to zažila mockrát. Že jít běhat funguje.

V mém příběhu existují i úplně speciální zážitky, které jsem posbírala více či méně vědomě. Jsou to zážitky sebe sama a emoce takových rozměrů, které nejsou v běžné realitě příliš často dostupné. Zážitky takové intenzity totiž vyžadují dvě věci.

Jednak situaci, která je vyvolá.

A pak taky bezpečné prostředí, kde si je člověk může prožít. A tyto dvě podmínky musí fungovat zároveň.

Zajímalo by vás, v jaké realitě se k takovým zážitkům přijde (když to není běžná realita)?

Je to KURZOREALITA. Co to je? Je to „termínus technikus“, který se používá kolem zážitkovek – zážitkových akcí, kurzů. Je to specifický uzavřený svět, který se na zážitkovkách zpravidla vytvoří. Od určité délky trvání akce se vytvoří vždycky.

V takové kurzorealitě se jednoduše dějí věci, které se v běžné realitě nedějí.

Kompletní průvodce zážitkovým světem včetně příběhů mých velkých emocí najdete v ebooku zde>>>.

Nejvíce zážitkovek běží o prázdninách, právě TEĎ je ještě čas se na nějakou přihlásit.  Kdyby se vám takových emocí v kurzorealitě zachtělo, najdete v něm rovnou i návod, jak to udělat. A nebo mi napište, pomůžu vám.

A jestli nejste ve fázi, kdy chcete rovnou jet na zážitkovou akci, zde je pár tipů, jak pracovat se zážitky každý den, V PŘÍTOMNOSTI. Čtyři techniky, které vám v tom pomůžou, najdete v ebooku ZDARMA zde>>>.

A pozor, pokud jste tento článek dočetli až sem, patrně to s prací se zážitky ve svůj prospěch myslíte vážně, a mám pro vás ještě jeden malý bonus. Jestli chcete začít získávat pozitivní zážitky a emoce vědomě, nelze než doporučit účast na nějaké zážitkovce.

A já pro vás chystám takové… jiné zážitkovky. Sednou vám, pokud rádi trávíte čas v přírodě na zajímavých místech a zároveň byste se do svých výletů nebáli zařadit vědomý zážitkový seberozvojový rozměr. Zajímá vás to? Více najdete zde>>>.

 

Linda Horčičková
Jsem somatická koučka a průvodkyně doprovázených poutí. Pomáhám ženám ŽÍT SMYSL. BÝT V POHDĚ. DLOUHODOBĚ. K tomu používám nejrůznější prostředky. Můžeme se třeba potkat ve facebookové skupině Blíž k sobě: Putování krajinou vnitřní i vnější. Nebo si můžeš dodat Odvahu jít vlastní cestou pomocí krásných Karet vědomého prožívání zdarma:
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.