fbpx

Bylo nebylo v hospodě za časů korony

Včera kolem mě šlo pozvání do hospody. Do baru. Od Radky ze vzdělávací společnosti Team Test.

Moc jsem nezkoumala, co je to zač. Pozvání do hospody přece funguje jednoduše. Někdo vám řekne, že bude v určitý čas popíjet ve vaší oblíbené Irské/Svijanské/nádražce/baru na rohu, ať se zastavíte. A vy? Když vám to vyjde, dorazíte.

Jednoduchý jako facka. Podržela jsem si tento scénář i přes to, že bar byl virtuální.

A bylo to skvělý!! Bylo to trochu jiné než normální „live“ pokec v hospodě. Protože setkání mělo téma, a bylo ze strany „barmana“ Víti z Team Testu decentně moderované. Pro mě z toho nakonec byl docela hustej „deep talk“, přičemž si to zároveň podrželo status nezávazného pokecu v hospodě. Skvělá práce, body pro Team Test :-).

Téma setkání: „Co jsem se za posledních 14 dní naučil/a.“ S překvapením jsem zjistila, že je pokec naplánován na dvě hodiny. Dvě hodiny!! Kam jsem to vlezla? Co tady budu asi tak dvě hodiny dělat? Chtěla jsem se jenom „stavit na jedno“. Podívat se, kdo všechno přišel, a zase jít.

Dvě a čtvrt hodiny uběhlo jako voda.

Za naprosto úžasný považuju náhodný (pokud věříte na náhody) vzorek lidí, kteří jsme se sešli.

/Pokud vás lidi nezajímají, přeskočte rovnou na část Co z toho plyne? o kus níže./

Následují „medailonky“ účastníků ve dvou výrazných proměnných v této době, protože to byl exemplární příklad toho, jak moc rozdílně to máme nastavené. Ukážu vám možnosti toho, jak to kdo máme s prací, a jak to kdo máme se sdílením prostoru. Dále zveřejňuji naše objednávky, pro dokreslení obrazu stolu v hospodě :-).

-Kromě Víti z Team Testu jsem všem změnila jméno.-

Víťa za Team Test zarezervoval stůl a tak trochu moderoval setkání. Za což mu velký dík.

Jak to má Víťa v této době s prací: Nedávno zanechal svůj „normální“ džob a vykročil na dráhu full time lektora. Tak se dostal k Team Testu. Jeho byznys se teď podle jeho slov „tak trochu zastavil“. S Vítou seděla u stolu jeho žena Simona. Simoně končí mateřská a teď měla nastupovat do nové práce. Do které pochopitelně nenastoupila. Vyčkává, jestli nakonec bude moct nastoupit, nebo ne.

Jak to mají Víťa a Simona se sdílením prostoru v době karantény: Víťa a Simona žijí v bytě na menším městě a domácnost sdílí se svými dvěma dětmi, jedno z nich školou povinné.

Co si Víťa objednal: Vodu. Co si objednala Simona: Nedohlédla jsem.


Vedle Víti a Simony seděla Petra. S Víťou se znají z dřívějška.

Jak to má Petra v této době s prací: Petra pracuje teď z domova. Společně s pár známými vytváří projekt zaměřený na pomoc ženám, které chtějí otěhotnět nebo jsou těhotné. Petra byla ohledně chystaného projektu trochu tajemná, ale pracuje na něm normálně dál. Nějaké peníze na vývoj zatím mají, takže se uvidí. Jedinou změnu vnímá tak, že pracují z domova a ne z kanceláře. A schůzky s externisty se samozřejmě zrušily. Ale jinak frčí dál.

Jak to má Petra se sdílením prostoru v době karantény: Petra bydlí v bytě v Praze a momentálně v něm již asi týden tráví čas úplně sama. Což může být i docela náročné. S přítelem jsou teprve krátce, takže se domluvili, že se zatím rozdělí. Z pocitu zodpovědnosti Petra nechodí moc ven a těší se, až to všechno skončí. Jsme rádi, že zaskočila aspoň s námi do hospody.

Co si Petra objednala: Pivo.


Kromě mě přišla ještě Jitka.Jitkou jsem se z přítomných znám jenom já. Známe se z práce ještě z doby ledové, před mnoha lety jsme pracovaly ve stejné firmě. Milé setkání po letech :-).

Jak to má Jitka v této době s prací:  Jitka dala nedávno výpověď z firmy v oblasti cestovního ruchu a teď je nezaměstnaná. Pracuje na svých projektech s několika známými, ale teď vůbec neví, jak pojedou dál. Doufá, že se to přece jen rozjede. Chystané projekty jsou spíš řemeslné. Bydlet a stavět budou lidi snad pořád.  Jitčin partner pracoval v gastru, zavřeli ze dne na den.

Jak to má Jitka se sdílením prostoru v době karantény: Jitka se nedávno přestěhovala z bytu 3+1 do 1+1 v Praze. Tento byt sdílí s partnerem a jedenáctiletým synem. Kousek od domu má zahrádku, kterou teď opečovává.

Co si Jitka objednala: Radler.


Naproti přes stůl jsem si sedla já.

Jak to mám v této době s prací? Jsem stále ještě na mateřské. Necelý rok vytvářím svůj projekt o zážitkovém seberozvoji a vzdělávání, na jehož stránkách se zrovna nacházíte. Na něm pracuju vesele dál i v době korona-cirkusu. Před tím, než k nám korona-cirkus dorazil, měla jsem rozpracovaný čtyřtýdenní program „Karty vědomého prožívání“. Karty jsem chtěla publikovat minulý týden. Se změnou reality přestala být tato sada aktuální, takže jsem ji odložila na neurčito a vytvořila jsem Karty vědomého prožívání: Zemětřesení hodnot, které jsem dala k dispozici v rámci Týdne zdarma. Tento týden právě teď frčí. Účastní se ho různou formou asi 200 lidí, takže já teď rozhodně mám co dělat. Ha, a stejně si najdu čas na to jít do hospody a psát články :-D.

Jak to mám se sdílením domácnosti? Ehm… dynamicky jako dycky. S mužem a naší tříletou dcerou hodně cestujeme, hodně se přesouváme. Momentálně máme naše hlavní doma na Slovensku. Jenže teď jsme v Čechách a na Slovensko domů se nemůžeme vrátit. Z čehož jsme dost nervózní. Zejména proto, že to může ještě trvat. Ale jinak se máme dobře. Zatím jsme se uklidili na chalupu na vesnici u Hradce Králové. Máme zahradu, les za domem, topíme v kamnech, děláme dřevo. Není tu pračka. Takže praní je pro mě zábava na celé dopoledne. A to docela často, protože tu máme všeho všudy tři tašky věcí. Vím, pro někoho to může znít strašidelně. Ale nejspíš je to mnohem lepší varianta, než být zavření v našem jeden-a-půl-pkojáči v paneláku v Bratislavě.

Co jsem si objednala? Bílé víno. Suché.


Už znáte osazenstvo našeho včerejšího setkání v baru Team Test. Vnímáte se mnou tu rozdílnost? Různé situace ekonomické, sociální, a jistě i psychické a další. Z toho logicky plyne jiný přístup k situaci.

V kom z nás se vidíte vy?

Máme to fakt každý jinak. A proto na situaci jinak i reagujeme.

Věřte nebo ne, jsou lidi, kterým (zatím) tato korona-situace vyhovuje. Jsou vděční za to, že mohli/museli zpomalit. Věřte nebo ne, jsou lidi, kteří jsou na tom existenčně fakt blbě a vůbec nevědí, kudy dál. Věřte nebo ne, jsou lidi, kteří se bojí nákazy. Buď se bojí přímo o sebe, nebo o své blízké. Věřte nebo ne, jsou lidi, kterým je nákaza úplně fuk. Ne, že by se chovali nezodpovědně nebo situaci podceňovali, ale v jejich realitě se jich virus moc nedotýká. Věřte nebo ne, jsou lidi, kteří nejhůř na celé situaci snáší omezení svobody a nevnímají situaci jako omezení zdraví a života, ale jako hrozbu pro demokracii.

Věřte nebo ne, mohla bych takhle pokračovat ještě další dvě stránky.

Co z toho plyne?

Ačkoli se zdá, že jsme všichni na jedné lodi, naše osobní situace jsou tak různé, jak různorodá je naše společnost.

Základem k prožití situace ve zraví je podle mě uvědomění si této rozdílnosti a snaha porozumět druhým.

A když ne porozumět, alespoň se vzájemně respekovat a tolerovat.

Hledejme způsob, jak v tomto korona-cirkusu kvalitně žít (ať už to pro vás znamená cokoliv). Situace asi chvíli potrvá. Není to záležitost dnů, ale týdnů a měsíců. Potkávejme se (online), mluvme spolu. Diskutujme, tvořme. V naší virtuální době k tomu máme ideální podmínky.

Najděme způsob, jak si zachránit nejen zdraví a životy před virem, ale taky psychické zdraví každého z nás a sociálně zdravou společnost.


Na závěr tu máte střípky z našeho včerejšího hovoru. Rozhodla jsem se nasázet je sem i přes chybějící kontext. Třeba někoho přivedou k zamyšlení a objevům :-). Střípky jsou témata a názory, které padaly během hovoru. Nemusí prezentovat hotové názory nikoho z nás. Jsou to prostě podněty k přemýšlení a k vašim hovorům. Děkuji za pozornost.

  • Tato doba je boží čas k nastavování hranic. Stalo se to v intenzivně sdílených domácnostech nutností.
  • Opatrně s nastavováním hranic navenek. Každý jsme v jiné situaci a nad osobní hranice musí čnít tolerance a lidská solidarita.
  • Snažme se trávit čas v karanténě smysluplně. Příklady padly: kurz španělštiny, kurz vyjednávání.
  • V porovnání s menšími městy a vesnicemi je situace v Praze fakt psycho. Myslím tím zejména strašidelnou atmosféru, která je daná koncentrací lidí na jednom prostoru.
  • Chybí nám lidský kontakt. Chybí nám to "bezděčné míjení lidí". Bez toho, abychom se obcházeli na dva metry a štítili se toho druhého, jako kdybychom všichni měli lepru.
  • V Asii je nošení roušek běžné. Lidi je tam ale nenosí ze strachu z nakažení, ale ze solidarity s ostatními. Není to "nechci se od tebe nakazit", ale "nechci tě ohrozit".
  • Jak bude vypadat svět, až korona-cirkus odejde? Přesuneme se více online? Zjistí firmy, že fungování online může být efektivnější, levnější a ekologičtější?
  • Korona-situaci vnímám jako velkou příležitost pro naše školství.
  • Náš svět je už posledních třeba 10 let charakterizován vysokou proměnlivostí, nepředvídatelností, dynamikou. Pro lidi, kteří si toto ještě nepřipustili, transformace přišla teď.
  • Vzhledem k to,mu, že pokec byl původně cílený na manažery, se kterými Team Test zejména pracuje, Víťa měl připravené informace o krizovém řízení. Prezentoval 4 fáze reakce na změnu, snad je interpretuji dobře: 1. euforie/vztek (podle charakteru změny), 2. slzavé údolí (paralýza), 3. smíření, 4. adaptace a normální fungování. Důležité je mít VIZI. Kam směřuju? Jde o to přemýšlet o tom, jak bude můj život vypadat za 2 týdny? Jak za měsíc?
  • Důvěra musí jít ruku v ruce se zodpovědností.
  • "V bezpečnost online světa věřím, ale ještě mu nedůvěřuju."
Linda Horčičková
Jsem instruktorka a tvůrce outdoorových zážitkových kurzů. Provádím druhé světem zážitkového vzdělávání a učím, jak využít zážitky pro osobní rozvoj. Pomáhám vzdělavatelům obohatit jejich praxi o zážitkovou metodu. Jsem autorkou ebooku O krok blíž k sobě ZDARMA >> a ebooku Fascinující svět zážitkovek>> Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Ebook O krok blíž k sobě aneb 4 techniky využití zážitků běžného dne pro svůj rozvoj, které zvládnete i vy ZDARMA PRO VÁS.
  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na facebooku: